Project and Time Reporting with Freedcamp and Power BI

There are many project management applications which you can use. Probably the best known is Microsoft Project, the very sophisticated business application which is used by big corporations with many ongoing projects and employees. However, Microsoft Project has so many features that a user needs tens of hours to manage it fully. This means that the app is too complicated (and also too expensive) for small business or personal projects. In addition, it is a desktop app and it cannot be used on mobile devices. Most users nowadays prefer web apps which do not need to be installed and updated on their devices.

To make things easier, many overviews of these apps have been written. I did some research on these articles two years ago to find the best application for my personal projects (like blogging, tutoring, language studying etc.). First I tried Trello. Despite being the most recommended application on the market, I had missed some features there (especially a time tracking) so I decided to delete my account and to try something else. My second choice was Freedcamp and I have been using this app since then. (Just a small note here: I do not want to say that Trello is a bad app, on the contrary, I admit that it has a very nice and intuitive user interface. It just is, like any other app, not ideal for everybody.)

This Spring, developers on Freedcamp have released a beta version of API which allows you to connect Freedcamp to another application. This brings a huge amount of new possibilities of using Freedcamp. In this article, I would like to show you how to use API to get data from Freedcamp and present them in another app. I have selected Power BI, a popular analytics app. Of course, you can select any front-end app you want (such as Tableau, Qlik, Microsoft Excel etc.)

To present data in a Power BI report, I have developed a simple .NET app. The app loads data from Freedcamp and stores them in an SQL database (hosted in Azure). You can see an example of one report in a picture below.

freedcamp-powerbi-1

There are two charts in the picture. The one on the top shows time spent on different projects this year (the columns show months and colours projects). The left down picture presents how many tasks of the projects have been closed this year. The table contains a list of recently finished tasks with an information if the task was closed in time or not.

And one more example. I created a customized Eisenhower matrix with three fields: the Do First field, the Schedule field and the In Case of Free Time. I also added the pie chart with a count of open tasks by project. As you can see, this article is one of two Do First tasks.

freedcamp-powerbi-2.PNG

As you can see, I use both tasks and time in my projects so I need to load projects, tasks and time records data.

Let’s look at the app. I will share the code of the app with a brief explanation.

Though I have experience with T SQL language, I used Entity Framework in the code (mostly to gain more experience with it). Entity Framework creates database structures (mostly tables, but indexes as well) and arranges data loading and saving as the application loads and saves objects instances. (In my opinion, Entity Framework allows extensive usage of LINQ and makes the code shorter and easier to read. On the other hand, it can make debugging much more challenging.)

Freedcamp uses an API key and an API secret to secure your data. If a user wants to have the API key with no expiration date, the API key with a current timestamp hashed with API secret has to be provided. The timestamp is generated by the GetTimestamp function and then encoded by Encode function. Both key and secret are loaded from the app.config file.

Podpořme Lidské jednání

V dnešní době máme na výběr z velkého množství nejrůznějších statků: potravin, oděvů, automobilů, ale i knih. Pro naše vzdálené předky představovaly knihy bohatství, dnes si za několik měsíčních příjmů můžeme koupit více knih, než kolik bychom stihli za celý život přečíst. Je tedy stále těžší vybírat si ty, do nichž bychom měli investovat náš čas. Jednou z těch, které za přečtení rozhodně stojí, je Lidské jednáníopus magnum rakouského ekonoma Ludwiga von Misese.

Tato kniha vyšla v češtině v roce 2006, nyní je však vyprodaná a Liberální institut připravuje její dotisk. Ten je možné podpořit na Startovači. Ačkoli už výtisk Lidského jednání doma mám, rozhodl jsem se tento projekt podpořit. Věřím, že šanci přečíst tuto vynikající knihu si zaslouží další čtenáři.

O Lidském jednání

Lidské jednání je zásadním dílem ekonomického směru označovaného jako Rakouská škola. Není však, na rozdíl od řady jiných knih o ekonomii, nudnou přehlídkou abstraktních a složitých matematických modelů, s předpoklady zcela odtrženými od reality. Základním stavebním kamenem Misesovy knihy je axiom účelového lidského jednání, jenž je definováno coby snaha změnit méně příznivý stav světa za příznivější. Z tohoto jednoduchého předpokladu buduje Mises teorii, jejíž ambicí je popsat principy, na jejichž základě funguje současný svět.

Klíčovým tématem Rakouské školy je neúnavná obhajoba klasického liberalismu a obrana lidské svobody, jež se pozvolna rozplývá pod nejrůznějšími státními zásahy.

Mises vysvětluje, že nutnou podmínkou technologického rozvoje v době průmyslové revoluce bylo uvolnění ekonomických poměrů. Vysvětluje, jak svobodný trh efektivně zajišťuje alokaci vzácných zdrojů, zatímco státní dotace ji poškozují. Analyzuje a precizními logickými argumenty rozbíjí socialistické sny o společnosti bez peněžní směny, kde je chod ekonomiky naplánován jakousi komisí. Poukazuje na skrytá úskalí státních zásahů a jejich dopady na život jednotlivce. Upozorňuje, že války jsou vyvolány státy a jejich intervencionistickou politikou, zatímco svoboda a volný obchod jsou cestami k míru.

Lidské jednání v naší době

Dvacáté století, v jehož polovině kniha vznikla, přineslo pro obránce lidské svobody ty největší výzvy. Světem se přehnaly ničivé totalitní režimy. Nacismus, komunismus a fašismus za sebou zanechaly spálenou zemi a desítky milionů mrtvých, vězněných či jinak perzekuovaných. Přesto se zdá, jako bychom se z těchto tragédií nepoučili. Volání po nových regulacích, omezování svobod a státem zajištěném blahobytu pro všechny jsou stále hlasitější. Varování liberálně smýšlejících ekonomů, snažících se postavit hráz těmto vášním, jsou potlačována emocionálními a ideologickými výkřiky, nikoli logickými argumenty. Rozum a fakta byly nahrazeny emocemi, ochota diskutovat ostrakizací.

Misesův popis situace jako by neztrácel na aktuálnosti.

Charakteristickým znakem dnešní doby ničivých válek a společenské dezintegrace je vzpoura proti ekonomii. Thomas Carlyle označil ekonomii za „ponurou vědu“ a Karel Marx stigmatizoval ekonomy, že “podlézají” kapitálu. Šarlatáni, vychvalující svou zaručenou medicínu a zkratky do pozemského ráje, s radostí shazují ekonomii jako “ortodoxní” či “reakční”. Demagogové se pyšní svým údajným vítězstvím nad ekonomií. “Praktici” se chvástají opovržením ekonomií a neznalostí učení “teoretických” ekonomů.

Lidské jednání je vlastně knihou o tom, o co jsme přišli. Z politiky jako by se vytratil ideový boj mezi obhájci tezí Keynese, Marxe a Pikettyho na straně jedné a Friedmana, Hayeka či právě Misese na druhé. A mnozí toto považují cosi přirozeného či tomu dokonce tleskají. V této atmosféře je čtení Misesovy knihy osvěžujícím zážitkem.

Je zřejmě pouhou náhodou, že ve stejném roce jako Lidské jednání vyšel i Orwellův strhující román 1984. Orwell předkládá hrozivou, do detailů vykreslenou dystopickou vizi totalitního režimu. Je varováním pro všechny, kteří se nechávají omámit socialistickými a kolektivistickými iluzemi a mají tendenci podceňovat jejich nebezpečí. Lidské jednání má obdobný cíl. Oproti Orwellovu románu se jedná o náročnější čtení, dává však čtenáři řadu argumentů a představuje nástroj k mentálnímu pochopení reality.

mises2

David Mack: Pouzí smrtelníci

stvo2-pouzi-smrtelniciPrvní díl trilogie Davida Macka Volání osudu ponechal hlavní hrdiny knihy v těžkých situacích. Erika Hernandezová je ztracená kdesi v minulosti v posledním přeživším městě technologicky vyspělých, leč zdecimovaných Caeliarů, zatímco Jean-Luc Picard čelí Borgům, přičemž jejich boj shledává stále beznadějnějším. Další díl románu byl tedy očekáván s velkým napětím.

Mack v pokračování, nesoucím název Pouzí smrtelníci, poctivě navazuje na všechny příběhové linie, které rozjel v prvním díle. Nabízí odpověď na řadu otázek, které vrtaly ve hlavách čtenářů od dočtení poslední stránky prvního dílu. Příběh však není uzavřený a po dočtení budete očekávat třetí díl stejně netrpělivě, jako ten druhý. Možná i o něco více.

Summer Trip to Scotland

I made a summer trip to Scotland last year with a group of people. We made about 9 bike trips across Scotland. Here you can see a map of all our trips. You can see all my photos in my Flickr album.

The first trip was from Tinwald through Ae Forrest to Beattock. This locality is known for a lot of winter power plants, which have been built there recently.

Ae

Another beautiful place was Queen Elizabeth Forest Park.

Queen Elizabeth Forest Park

Scotland has a lot of very stylish stone churches. This one is in Kilmarnock.

The Church of Kilmaronock

The Beginning of Spring on Chlum Mountain

We had very sunny (but a little cold) weather last weekend. Here you can see some photos from Chlum Mountain (651 meters) that I took. Maybe you will like it.

Here you can see Manětín Brook. You can also check my photos from The Valley of the Manětín Brook from last year.

DSC04308

This used to be a nice log cabin. Unfortunately, it has been damaged. I do not know when or by whom.

DSC04313

DSC04318

Proč se ti nejhorší dostávají nahoru

Pokud bychom měli z tohoto desetiletí vybrat data, která se zapíší do učebnic historie, jedním z nich by nepochybně byl 8. listopad 2016. Ten den byl celý svět v šoku z výsledků prezidentských voleb v USA, ve kterých, oproti očekávání většiny lidí, zvítězil Donald Trump. Komentátoři a nejrůznější analytici začali pátrat po těch, co za to můžou. Mediální mainstream si pak bryskně adaptoval vysvětlení, že za zvolení Trumpa můžou chudí, nevzdělaní a frustrovaní lidé z převážně venkovských oblastí. Tento teorém se již “osvědčil” jako vysvětlení výsledku referenda o Brexitu z června toho samého roku. Ani ne o měsíc později městští liberálové s vypětím všech sil těsně přehlasovali nevzdělané rakouské důchodce a dosadili do prezidentského úřadu Alexandera Van der Bellena namísto Norberta Hofera. Obdobné “analýzy” pak byly předkládány i při parlamentních volbách v Nizozemí a v Německu či prezidentských volbách ve Francii. Naposledy jsme měli možnost sledovat obdobné rozbory v přímém přenosu při prezidentských volbách v České republice.

Nejde samozřejmě o to, že by vysvětlení tohoto typu byla fakticky nesprávná. Mezi jednotlivými socioekonomickými či demografickými skupinami existují statisticky významné rozdíly v jejich volbě.1 Problémem těchto analýz je jejich neúplnost a neschopnost (či neochota) ponořit se do problému hlouběji a dopracovat se tak k hypotéze, že namísto systematického selhávání určitých omezených skupin voličů dochází k selhávání demokratického systému jako celku. Dávají naději, že je možné tyto skupiny nějakým způsobem řádně “dovzdělat” nebo “napravit”, aby hlasovaly správně. Tato naděje je jednak marná a navíc i v případě nějakého zázračného úspěchu není zdaleka jisté, že by politici zvolení těmito převychovanými voliči dosahovali vyšších morálních kvalit nebo dokonce že by se jejich zvolením zvýšila kvalita života většiny společnosti.

Hypotézu systematického selhávání demokratického mechanismu bychom měli připustit k analýze už jen na základě několika protipříkladů z komunální politiky. Nebyli to nevzdělaní vesničtí důchodci, kteří zvolili Pavla Béma či Adrianu Krnáčovou pražskými primátory. Nebyli to chudí sedláci, kteří zvolili vedení Plzně, které stálo za předraženým Novým divadlem, depem pro dopravní podnik a dalšími problematickými projekty.

F. A. Hayek, ve své nejznámější knize Cesta do otroctví v kapitole Proč se ti nejhorší dostávají nahoru, hledá fundamentální příčiny tohoto jevu.

… čím jsou jednotliví lidé vzdělanější a inteligentnější, tím více se jejich názory a záliby liší, a tím hůře se dokážou shodnout na jedné konkrétní stupnici hodnoty. Následkem toho, chceme-li dosáhnout vyššího stupně uniformity a podobnosti postojů, musíme sestoupit do sféry nižších mravních a intelektuálních měřítek, kde převažují primitivní a “obyčejné” pudy a záliby. To neznamená, že většina lidí má nízká morální měřítka; chce se tím říci pouze to, že největší skupina lidí vyznávajících velmi podobné hodnoty obsahuje lidi s nízkými měřítky. […] Je-li zapotřebí početná skupina, dost silná, aby dokázala ostatním vnutit své názory a životní hodnoty, nebudou to nikdy lidé s vysoce různorodými a rozvinutými zálibami – ale spíše ti, kteří tvoří “masy” v pejorativním slova smyslu, ti nejméně originální a nezávislí, kteří vahou svého množství dokážou prosadit konkrétní ideály.2

Samozřejmě důsledky vlády vygenerované touto “masou”, jí vnucované hodnoty a metody tohoto vnucování jsou proměnnou, která se mění v místě i čase. Dnešní evropská civilizace je poučená krutostí světových válek i řady komunistických i nacionalistických diktatur. To ale nic nemění na faktu, že taková tendence ve společnosti stále existuje.

Hayek jde ve svých úvahách dále a překládá další, ještě zásadnější argument.

K lidské povaze zřejmě neodmyslitelně patří, že se lidé dokážou shodnout spíše na negativním programu – na nenávisti k nepříteli, závisti vůči těm, kdo jsou na tom lépe než oni – než na jakémkoli pozitivním úkolu. Kontrast mezi “my” a “oni”, společný boj proti těm, kdo se nacházejí vně skupiny, se zdá být základní složkou každého vyznání, které pevně spojuje skupinu lidí ke společnému jednání. Využívají ho proto vždycky ti, kterým jde nejen o podporu určité politiky, ale o bezvýhradnou loajalitu početných mas. Z jejich hlediska je totiž tento postoj nesmírně výhodný v tom, že jim dává větší svobodu jednání než jakýkoli pozitivní program.3

Polovina voličů Jiřího Drahoše ve skutečnosti nevolila Jiřího Drahoše, ale hlasovala proti Miloši Zemanovi.4 Jiří Drahoš se obratně stylizoval do role antiZemana ve snaze právě tyto voliče přitáhnout. Tuto strategii dělily od úspěchu jen necelé dva procentní body.

Pro další příklady negativní kampaně nemusíme chodit daleko, stačí se podívat na chování politických stran v poslední době. Vrcholní představitelé sociální demokracie označili živnostníky za parazity, protože mají nižší daně (resp. pojisné) ve srovnání se zaměstnanci.5 Jasná snaha o vyvolání závisti či pocitu nespravedlnosti v těch, kteří musejí platit více. Jako by bylo nespravedlivé, že stát bere někomu méně a někomu více a nikoli to, že stát bere všem hodně. Andreji Babišovi se podařilo tuto vzájemnou nevraživost implementovat přímo do konkrétní vládní politiky – zavedení Elektronické evidence tržeb. Ta se stala populární díky silně přestřelenému slibu zvýšení daňových výnosů.6

TOP 09 naopak neustále útočila na Andreje Babiše a ty, kteří mají na současnou podobu evropské integrace odlišný názor, jsou pod vlivem dezinformací generovaných ruskými hackery. SPD vytěžila na maximum obavy voličů z nelegální migrace. A vůči komu všemu hýřila negativními konotacemi KSČM, není v mých silách sledovat.7 Negativní kampaň, zaměřená proti sousedovi nebo proti nějaké skupině obyvatel, prostě funguje.

Podobně jako Hayek smýšlí i další ekonom Rakouské školy Hans-Hermann Hoppe. Ve svém článku Why Bad Men Rule přináší nové argumenty, které stojí na zmínku. Je objektivně platnou skutečností, že demokracie umožňuje volný vstup do politické soutěže prakticky komukoli. Ačkoli je to všeobecně vnímáno jako jedna z jejích větších výhod, Hoppe v tom vidí nebezpečí.

Free entry and competition in the production of goods is good, but free competition in the production of bads is not. Free entry into the business of torturing and killing innocents, or free competition in counterfeiting or swindling, for instance, is not good; it is worse than bad. So what sort of “business” is government? Answer: it is not a customary producer of goods sold to voluntary consumers. […] Since man is as man is, in every society people who covet others’ property exist. Some people are more afflicted by this sentiment than others, but individuals usually learn not to act on such feelings or even feel ashamed for entertaining them. Generally only a few individuals are unable to successfully suppress their desire for others’ property, and they are treated as criminals by their fellow men and repressed by the threat of physical punishment.8

Hoppe coby monarchista upozorňuje na fakt, že zatímco v monarchii může přerozdělovat cizí majetek ve svůj prospěch pouze panovník, demokracie otevírá tuto možnost pro každého. Ač zůstává platná Friedmanova teze o neexistenci oběda zdarma, demokracie může donutit za něčí oběd zaplatit někoho jiného. Umožňuje jedněm legalizovat a realizovat jejich touhy k ovládání života ostatních. V případě úspěchu v demokratických volbách jim dává zdání legitimity jejich činů a morální nadřazenosti jejich názorů. A konečně umožňuje celý systém financovat prostřednictvím daní. A tyto možnosti jsou právě důvodem, proč politické funkce přitahují všemožné kolektivisty, socialisty a jedince, kteří mají na mysli vše možné, jen ne svobodu ostatních.

… subject to mass elections, those members of society with little or no inhibitions against taking another man’s property, that is, habitual a-moralists who are most talented in assembling majorities from a multitude of morally uninhibited and mutually incompatible popular demands (efficient demagogues) will tend to gain entrance in and rise to the top of government. Hence, a bad situation becomes even worse.9

Lidé, kteří si chtějí žít svůj vlastní život, nestarat se o zájmy ostatních a svobodně obchodovat pouze s plody jejich vlastní práce, mají mnohem menší motivaci do politiky (minimálně ve vyšší než komunální úrovni) vstupovat. K tomu totiž politiku vůbec nepotřebují. Jejich jedinou motivací může být to, že jim úroveň zdanění a regulací společnosti připadá až příliš vysoká a chtějí tento negativní trend zvrátit, případně alespoň omezit.

Nečekejme na politiky, kteří budou řídit společnost dle svého nejlepšího svědomí a ve prospěch všech. Nedivme se, že kroky politiků nejsou zdaleka prospěšné pro všechny, že jsou veřejné zakázky předražené a že jejich zákony nás příliš omezují a šikanují. Namísto toho hledejme způsoby, jak omezit možnosti politiků zasahovat do našich životů. Může se sice nakrásně stát, že nějaká regulace bude ve váš prospěch a daňové výnosy půjdou přesně na ty účely, které jsou pro vás užitečné. Tak to může být dnes, ale zítra může nastat opak. A pak už může být pozdě s tím něco dělat.

Trip to the USA – part II

As I promised to you, I am presenting the rest of my photos from my USA trip. I hope you will like it.

The Statue of Liberty is maybe the most famous symbol of New York. Maybe not so many people know that it was built in France. It was a gift for Americans from Frenchmen. The statue is on Liberty Island and you can go there easily by a ferry. You can buy tickets to a pedestal of the statue and it is also possible to go on a top of the statue but it is necessary to buy a ticket in a several months advance.

DSC03693

This is a view from the pedestal. If you think that a wind is cold and strong on the ferry, it is nothing comparing to the wind on the pedestal. But of course, it is 40 meters high. Then you can go the Ellis Island to Museum of Immigration. You can there, for example, check if some of your ancestors immigrated to America.

DSC03711

Manhattan is connected with Long Island by two beautiful bridges – Brooklyn Bridge (the closer one on the photo) and Manhattan Bridge. You can walk across both of them.

DSC03723

First time I walked over Brooklyn Bridge. There is a nice walk path over it. This is a view of Manhattan from the beginning of the path.

DSC03732

This is little further. You can see iron ropes which are parts of the construction of the bridge.

DSC03736

This photo is really from New York, despite it looks like a photo of Arc de Triomphe in Paris. It is Washington Square Arch.

DSC03741

The next day I went from Brooklyn to Manhattan over the Manhattan Bridge. The view of Manhattan from this bridge is really amazing.

DSC03755

That was the last photo from New York because I went to Washington in the afternoon. It is a shame that I didn’t have time to see many interesting places – National Museum of Mathematics for example. But I take it as a reason to visit New York once more.

Washington also has an amazing park close to the centre. It is called Rock Creek Park. It is far less famous than Central Park. I must admit that I hadn’t heard about it before my trip. But it’s also really beautiful.

DSC03770

DSC03771

This is a monument in front of Union Station – the main railway and bus station of Washington.

DSC03778

The United States Capitol is (with White House) symbol of Washington. An almost every time we see a reporter in news speaking from Washington, he has The Caption in the background. The building is really extremely large and impressive.

DSC03788

DSC03790

If you want to see the Supreme Court of the United States, just cross a road in front of the Capitol. Just make sure you are crossing over a zebra crossing. Otherwise, you will be admonished by a policeman as I was.

DSC03792

This is how a typical Washington street look likes – I really liked lines of trees between houses and roads.

DSC03830

Quotations of Martin Luther King on black notices are very common in Washington – plenty people have them in gardens in front of their houses.

DSC03836

The Washington Monument had been wor’s tallest structure till 1889. It is 169 meters high and also very impressive.

DSC03866

Another building with large and tall grey columns National Gallery of Art. There are a lot of beautiful painting in the gallery and entrance is for free.

DSC03871

I would recommend you to visit the National World War II Memorial at night. Lights, a fountain and columns in the background create a very unique experience.

DSC03900

This place reminds another important American presient – it is the Lincoln Memorial.

DSC03906

And, of course, this is the White House.

DSC03920

And finally, few photos from Philadelphia. This is the City Hall.

DSC03936

And here is rest of my photos. I’ve planned extremely little time to spend in Philadelphia. I am definitely planning to visit this amazing city once more because this time I missed a lot of interesting and important places.

DSC03946

DSC03948

DSC03951

DSC03956

Trip to the USA – part I

I made a trip to the USA from 6th to 15th November 2017. Here you can see some photos from my trip with short comments. Because I have made a lot of photos and I would like to share a lot of them with you, I split the article into two parts.You can find all my photos in my Flicker album.

This is my first view of Manhattan after exiting the subway on Wall Street station.

DSC03330

Federal Hall – one of the important buildings in American history.

DSC03333

9/11 was also a key point of history for the whole world. You can find a lot of information about this event in 9/11 museum. Just keep in mind it is a sad exhibition about tragic the event.

DSC03358

I knew about The Trump Building, but I didn’t know it is just next to Federal Hall.

DSC03364