Knihy

Podpořme Lidské jednání

V dnešní době máme na výběr z velkého množství nejrůznějších statků: potravin, oděvů, automobilů, ale i knih. Pro naše vzdálené předky představovaly knihy bohatství, dnes si za několik měsíčních příjmů můžeme koupit více knih, než kolik bychom stihli za celý život přečíst. Je tedy stále těžší vybírat si ty, do nichž bychom měli investovat náš čas. Jednou z těch, které za přečtení rozhodně stojí, je Lidské jednáníopus magnum rakouského ekonoma Ludwiga von Misese.

Tato kniha vyšla v češtině v roce 2006, nyní je však vyprodaná a Liberální institut připravuje její dotisk. Ten je možné podpořit na Startovači. Ačkoli už výtisk Lidského jednání doma mám, rozhodl jsem se tento projekt podpořit. Věřím, že šanci přečíst tuto vynikající knihu si zaslouží další čtenáři.

O Lidském jednání

Lidské jednání je zásadním dílem ekonomického směru označovaného jako Rakouská škola. Není však, na rozdíl od řady jiných knih o ekonomii, nudnou přehlídkou abstraktních a složitých matematických modelů, s předpoklady zcela odtrženými od reality. Základním stavebním kamenem Misesovy knihy je axiom účelového lidského jednání, jenž je definováno coby snaha změnit méně příznivý stav světa za příznivější. Z tohoto jednoduchého předpokladu buduje Mises teorii, jejíž ambicí je popsat principy, na jejichž základě funguje současný svět.

Klíčovým tématem Rakouské školy je neúnavná obhajoba klasického liberalismu a obrana lidské svobody, jež se pozvolna rozplývá pod nejrůznějšími státními zásahy.

Mises vysvětluje, že nutnou podmínkou technologického rozvoje v době průmyslové revoluce bylo uvolnění ekonomických poměrů. Vysvětluje, jak svobodný trh efektivně zajišťuje alokaci vzácných zdrojů, zatímco státní dotace ji poškozují. Analyzuje a precizními logickými argumenty rozbíjí socialistické sny o společnosti bez peněžní směny, kde je chod ekonomiky naplánován jakousi komisí. Poukazuje na skrytá úskalí státních zásahů a jejich dopady na život jednotlivce. Upozorňuje, že války jsou vyvolány státy a jejich intervencionistickou politikou, zatímco svoboda a volný obchod jsou cestami k míru.

Lidské jednání v naší době

Dvacáté století, v jehož polovině kniha vznikla, přineslo pro obránce lidské svobody ty největší výzvy. Světem se přehnaly ničivé totalitní režimy. Nacismus, komunismus a fašismus za sebou zanechaly spálenou zemi a desítky milionů mrtvých, vězněných či jinak perzekuovaných. Přesto se zdá, jako bychom se z těchto tragédií nepoučili. Volání po nových regulacích, omezování svobod a státem zajištěném blahobytu pro všechny jsou stále hlasitější. Varování liberálně smýšlejících ekonomů, snažících se postavit hráz těmto vášním, jsou potlačovány emocionálními a ideologickými výkřiky, nikoli logickými argumenty. Rozum a fakta byly nahrazeny emocemi, ochota diskutovat ostrakizací.

Misesův popis situace jako by neztrácel na aktuálnosti.

Charakteristickým znakem dnešní doby ničivých válek a společenské dezintegrace je vzpoura proti ekonomii. Thomas Carlyle označil ekonomii za „ponurou vědu“ a Karel Marx stigmatizoval ekonomy, že “podlézají” kapitálu. Šarlatáni, vychvalující svou zaručenou medicínu a zkratky do pozemského ráje, s radostí shazují ekonomii jako “ortodoxní” či “reakční”. Demagogové se pyšní svým údajným vítězstvím nad ekonomií. “Praktici” se chvástají opovržením ekonomií a neznalostí učení “teoretických” ekonomů.

Lidské jednání je vlastně knihou o tom, o co jsme přišli. Z politiky jako by se vytratil ideový boj mezi obhájci tezí Keynese, Marxe a Pikettyho na straně jedné a Friedmana, Hayeka či právě Misese na druhé. A mnozí toto považují cosi přirozeného či tomu dokonce tleskají. V této atmosféře je čtení Misesovy knihy osvěžujícím zážitkem.

Je zřejmě pouhou náhodou, že ve stejném roce jako Lidské jednání vyšel i Orwellův strhující román 1984. Orwell předkládá hrozivou, do detailů vykreslenou dystopickou vizi totalitního režimu. Je varováním pro všechny, kteří se nechávají omámit socialistickými a kolektivistickými iluzemi a mají tendenci podceňovat jejich nebezpečí. Lidské jednání má obdobný cíl. Oproti Orwellovu románu se jedná o náročnější čtení, dává však čtenáři řadu argumentů a představuje nástroj k mentálnímu pochopení reality.

mises2

David Mack: Pouzí smrtelníci

stvo2-pouzi-smrtelniciPrvní díl trilogie Davida Macka Volání osudu ponechal hlavní hrdiny knihy v těžkých situacích. Erika Hernandezová je ztracená kdesi v minulosti v posledním přeživším městě technologicky vyspělých, leč zdecimovaných Caeliarů, zatímco Jean-Luc Picard čelí Borgům, přičemž jejich boj shledává stále beznadějnějším. Další díl románu byl tedy očekáván s velkým napětím.

Mack v pokračování, nesoucím název Pouzí smrtelníci, poctivě navazuje na všechny příběhové linie, které rozjel v prvním díle. Nabízí odpověď na řadu otázek, které vrtaly ve hlavách čtenářů od dočtení poslední stránky prvního dílu. Příběh však není uzavřený a po dočtení budete očekávat třetí díl stejně netrpělivě, jako ten druhý. Možná i o něco více.

Cecil Scott Forester: Šťastný návrat

ioan-gruffuddSláva kapitána Hornblowera doputovala i do českých luhů a hájů, především díky jeho seriálové podobě (viz foto). Pokud jde o knižní předlohu, zde k nám již nebyly okolnosti natolik příznivé, neboť do češtiny byly přeloženy (zatím) pouhé čtyři díly této románové série – The Happy Return (Šťastný návrat), A Ship of the Line (Řadová loď), Flying Colours (S vlajícími prapory) a The Commodore (Velitel eskadry).

Román Šťastný návrat je prvním napsaným románem z celé série, chronologicky jej však hned několik knih předbíhá. C. S. Forester se totiž později vrátil časem zpět a sepsal dobrodružství mladého podporučíka Hornblowera. Tvůrci seriálu pak (zcela logicky) postupovali v natáčení chronologicky.

Walter Tevis: Zpěv drozda

walter-s-tevis-zpev-drozdaPředstavte si svět, ve kterém lidé nemusejí pracovat, neboť veškerou práci za ně přebírají roboti. Jsou zbaveni i veškerého stresu z rozhodování, neboť stroje obdařené umělou inteligencí nahradily všechny zodpovědné a vedoucí pracovníky. Lidé se zabývají pouze vnitřní vývojem své osobnosti, oddávají se nezávaznému sexu a vláda mezi své občany distribuuje marihuanu a další návykové látky. Prakticky nikdo neumí číst a veškeré informace jsou uchovávány ve formě zvukových záznamů. Připadá vám tato představa jako rajská hudba? Kniha Waltera Tevise Zpěv drozda vás přesvědčí o opaku.

Román se odehrává ve vzdálené budoucnosti (přesnou dobu děje nevíme, neboť počítání letopočtů se stalo zbytečností, avšak dle náznaků se posuneme dopředu o nějakých pět set let) a lidský život je mlhavou zfetovanou iluzí. Lidé si od sebe udržují vzájemný odstup, izolováni a uzamčeni ve svém vnitřním světě. Naprosto flegmatičtí ke všemu, co se kolem nich děje. Jakmile roboti a stroje začnou selhávat, není zde nikdo, kdo by si jakéhokoli problému všiml, natož aby jej vyřešil. Přitom je na nich lidská populace doslova závislá…